Cyklus on-line výstav „Z nových akvizic“ - Jaroslav Rössler

L4104 Franta web

 

On-line výstava
Cyklus on-line výstav „Z nových akvizic“

Fotografický mág ze Smilova
Jaroslav Rössler (1902 – 1990)

 

Ve všech tuzemských galeriích je velmi častým zvykem připravovat jednou za čas výstavu, která bude návštěvníkům prezentovat přírůstky do sbírek za posledních několik let či jiné krátké ne příliš vzdálené časové období. Vzhledem k současné situaci takovouto výstavu nebudeme moci zrealizovat, ale určitě bychom se rádi pochlubili s novými akvizicemi či dary, kterými byly obohaceny naše sbírky v posledních několika letech.

Jako téma první výstavy tohoto cyklu jsem vybrala dílo Jaroslava Rösslera (1902 – 1990), o jehož fotografické portfolio zvětšenin realizovaných Sylvou Rösslerovou – Vítovou se nám podařilo obohatit sbírku v roce 2019. Tvorbu Jaroslava Rösslera jsme představili v Havlíčkově Brodě úplně poprvé v rámci výstavy Rössler, Funke, Sudek. Průkopníci moderní české fotografie, která proběhla v termínu 20. 7. – 15. 9. 2019 a v přípravě této výstavy jsme poprvé navázali kontakty s dědici po Jaroslavu Rösslerovi. Ačkoli byl Rössler rodák z Havlíčkobrodska, je v našem regionu širší veřejnosti téměř neznámý. Přesto jsou jeho díla vystavena ve světových galeriích a jeho jméno bývá skloňováno ve společnosti průkopníků světové umělecké fotografie, neboť byl mistrem fotografického experimentu a jeho tvorba v sobě nese prvky tehdejších progresívních uměleckých avantgardních směrů, především konstruktivismu. Vlivem nejrůznějších skutečností bylo v českém prostředí jeho dílo zhodnoceno teprve až na konci 60. let 20. století především díky historičce umění Anně Fárové. Zde prezentované portfolio obsahuje 12 ks fotografií, které z původních skleněných desek/negativů Jaroslava Rösslera vyvolala Sylva Rösslerová – Vítová, fotografka a autorova dcera, vydal Pražský dům fotografie v roce 2001, jedná se o 13. exemplář z 15 vydaných a obsahuje průřez Rösslerovou tvorbou od 20. do 60. let 20. století.

 

Jaroslav RÖSSLER (1902 – 1990)

Rodák z nedalekého Smilova u Štoků. Jeho otec zde byl nájemcem smilovského velkostatku. Od dětství plachý hoch byl dán, po neúspěšných pokusech o studium na gymnáziu v Havlíčkově Brodě a posléze v Kolíně, rodiči v roce 1917 na vyučení do tehdy módního fotografického atelieru Františka Drtikola a spol. Již tehdy měl mladý Jaroslav velkou vášeň v radiotechnice, která mu vydržela spolu s fotografickou vášní až do smrti. Kultivované prostředí plné uměleckých i technických vzruchů se stalo jeho školou. Zde se naučil dokonale ovládat technologické procesy vzniku fotografie – zejména vyvolávání a retuše (jak pozitivu, tak zejména negativu). Rösslerovy první samostatné tvůrčí pokusy můžeme datovat do roku 1919. S přestávkami pracoval u Drtikola do roku 1925 a seznámil se zde i se svou budoucí ženou, taktéž fotografkou, Gertrudou Fischerovou (1894 – 1976). Rösslerova povaha proniknout do nitra zkoumaného problému jej dovedla na vrchol umělecké fotografické avantgardy světové úrovně, byť on sám o to vůbec neusiloval. Svými prvními pracemi tak zaujal nejen svého „učitele“, ale především teoretika modernismu, Karla Teigeho, který jej přizval do řad tehdejší moderní avantgardy – hnutí Devětsil. Rösslerovy experimenty s dlouhými expozicemi a metamorfózou reality do ryzí abstrakce jej postavili po bok světovým fotografům, jako byli Man Ray, Moholy-Nagy nebo Alexander Rodčenko. Přirozená Rösslerova skromnost a plachost však byla důvodem, proč se neprosadil na poli umělecké avantgardy důrazněji. V roce 1925 odjel společně s Gertrudou do Paříže, kde se hodlali usadit. Pracovali pro pařížský atelier bratří Manuelů a posléze pro fotoateliér přítele Luciena Lorella. Mezitím vstoupili do manželství a narodila se jim dcera Sylva (1926). Pařížský pobyt ukončila fatální událost. Při fotografování jedné z pařížských demonstrací byl Rössler zatčen a následně obviněn ze špionáže a vyhoštěn ze země. Následovalo jeho psychické zhroucení, pokus o sebevraždu a překotný návrat do Prahy, kde se uchýlil do dobrovolné izolace a vedl malý fotoateliér na Žižkově, který mu byl však po převratu znárodněn. K Rösslerovu opětovnému uměleckému probuzení došlo na přelomu 50 a 60. let. Jako můžeme jeho fotografie a kresby z let dvacátých a třicátých zařadit do směrů inklinujícím ke konstruktivismu a futurismu, práce ze šedesátých let jsou opět mimořádně aktuální, zcela zapadající do tehdejší umělecké niveau, využívající principy koláže, fotogramu, fotografiky, experimentů s lomem světla, Sabatierova efektu aj. Od konce 60. let se mu také konečně dostává pozornosti z řad umělecké kritiky, vystavuje a jeho tvorba začíná být nahlížena optikou vývoje světové umělecké fotografie. V současné době probíhají jednání o možnosti vzniku malé expozice k Rösslerovu dílu v jeho rodném domě. Budeme tedy doufat, že brzy bude i Rössler veřejností vnímán jako jeden ze zásadních zdejších rodáků, za nimiž přijíždí na Vysočinu kultury milovná veřejnost stejně jako za jmény Mahler, Reynek, Zrzavý či Sova.

 

 

 

KONTAKT

GALERIE VÝTVARNÉHO UMĚNÍ
V HAVLÍČKOVĚ BRODĚ
Havlíčkovo nám. 18
580 01 Havlíčkův Brod

e-mail: galerie@galeriehb.cz
tel./fax.: 569 427 035

KONTAKTY NA ZAMĚSTNANCE

OTEVÍRACÍ DOBA

otevřeno denně 9–12 a 13–17 hodin kromě pondělí

kraj vysocina    rada galerii     facebook      PODPORIL KV

DALŠÍ UŽITEČNÉ ODKAZY 
Prohlášení o přístupnosti webových stránek

{snippet kontejner_KONEC|}