Ilustrace k českým pohádkám z našich sbírek - online výstava

L4104 Franta web

 

On-line výstava
Ilustrace k českým pohádkám z našich sbírek

 

Naše nová on-line výstava bude takovým malým pokračováním pohádkových chvil, které jsme prožili o Vánocích u typických českých pohádek. Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě patří mezi jednu z mála sbírkotvorných institucí v České republice, která je zaměřená na českou ilustraci od počátku 20. století po současnost.

Naší nejpočetnější sbírkovou skupinou se stala právě Ilustrace. Jde o specifický obor výtvarného umění, který býval často podceňován a upozaďován. Pro některé nebyla ilustrace dostatečně hodnotným výtvarným dílem pro výstavní prostory a byla považována pouze za jedno z odvětví užitého umění, doprovod a doplněk knižního textu. Sami výtvarníci k ilustraci přistupovali jako k ryze užitému umění s jednorázovým účelem, tomu často odpovídal i použitý druh papíru apod. Tento názor je již léta překonán a dnes je ilustrace brána jako samozřejmé a plnohodnotné dílo vhodné i k výstavní činnosti a také k tomuto účelu často využívané. Nejčastěji se v ilustraci setkáme s technikou kresby, méně pak grafiky či malby. V naší ilustrační sbírce, jež zahrnuje na 5 tisíc kusů ilustrací od počátku 20. století po současnost, figurují jména ze všech ilustrátorských generací za více než 100 let české ilustrované knihy. Žánrově dominují ilustrace ke knihám pro děti a mládež.

Nejlépe vystihují úlohu a vývoj české ilustrace pro děti pohádkové knihy. V loňském roce jsme Vám představili výstavu z ilustračních sbírek, která mapovala ilustrace k etnickým příběhům doslova z celého světa. Z typických českých pohádek, jak je známe z pohádkových knížek českých sběratelů lidové slovesnosti a jejich převyprávění, ať už se jedná o Karla Jaromíra Erbena, Boženu Němcovou, Josefa Štefana Kubína, Beneše Metoděje Kuldu, jsme v podzimní výstavě představili jen nepatrnou část. O to zajímavější pak je tato on-line výstava, která představí díla a autory, kteří se na fyzické výstavě neobjevili.

Vlastní pojmenování česká pohádka je trochu zavádějící, neboť většina těchto příběhů či jejich syžetů, které naše společnost považuje za typicky české, již byla sebrána v jiných oblastech západní Evropy v 17. a 18. století a jako sebrané je lze nalézt v pohádkových souborech Charlese Perraulta, bratří Grimmů a jiných autorů. Hovořme tedy o „českých“ pohádkách spíše jako o pohádkách z území Čech, Moravy a Slezska, které byly sebrány povětšinou v 19. století a více či méně upraveny českými sběrateli a literáty do literárního útvaru, který nás pak provázel v dětství po generacích. A i když se pohádky dělí na nesčetně skupin dle témat, syžetů, původu a podobně, společné jim zůstává boj dobra se zlem, kdy dobro vždy vítězí.

Vybrali jsme z našich sbírek na ukázku několik notoricky známých pohádkových příběhů či postav od různých autorů. Jako první představíme Zlatovlásku (Karel Jaromír Erben) realizovanou méně známou českou ilustrátorkou Věrou Mervartovou (1923), tato autorka byla absolventkou ilustrace na VŠUP v Praze a pracovala jako návrhářka v textilním atelieru v ÚBOK Praha, dále navrhovala textil pro Dílo a ilustrovala většinou dětské tituly pro nakladatelství Albatros, Státní nakladatelství a nakladatelství Panorama. Byla členkou Umělecké besedy.

Dalším ilustračním souborem, který zde představíme je pohádka Honza králem ilustrovaná Václavem Karlem (1902 – 1969). Honza, často označovaný „hloupý“, bývá také pokládán za typickou postavu českých pohádek, avšak jeho paralely nalezneme v pohádkách všech evropských národů. Václav Karel je dnes téměř zapomenutým autorem. Šlo o českého malíře, grafika a ilustrátora, který ilustroval zejména knihy pro nejmenší – leporela, slabikář, školní výukové tabule a obecně knihy českých autorů. Ve volné tvorbě se pak věnoval zejména krajinomalbě a portrétu, v grafice pak dřevorytu a barevné litografii. V roce 1945 přišel při náletu na Prahu o většinu svého archivu.

Třetím ilustračním souborem jsou čtyři ilustrace k jednotlivým pohádkám sebraných Boženou Němcovou a ilustrovaných známou brněnskou ilustrátorkou Vlastou Baránkovou (1943). Tato absolventka brněnské Střední uměleckoprůmyslové školy se od sedmdesátých let intenzivně věnuje knižní ilustraci pro děti a mládež, typografickým úpravám knih a časopisů a také tvorbě animovaných filmů (např. Lískulka aj.). Byla členkou brněnské výtvarné skupiny „7“ a na přelomu 80 a 90. let se stala jedním ze zakládajících členů sdružení výtvarných umělců a teoretiků TT Klub Brno. Od této autorky představujeme obálky k časopisu Sluníčko, na nichž jsou znázorněny ve zkratce tyto pohádky: O perníkové chaloupce, O Budulínkovi, Zvířátka a Petrovští a O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku.

Čtvrtým souborem je opět připomenutí Boženy Němcové a jí sepsané pohádky O Budulínkovi, tentokrát v podání ilustrátora Jaroslava Vodrážky (1894 – 1984). Vodrážka patří mezi autory druhé ilustrátorské generace, jež vstoupili na výtvarnou scénu v druhé polovině 20. let 20. století. Do roku 1939 působil na Slovensku jako pedagog a zakladatel slovenské dětské knihy při Matici slovenské v Turčianském Svätém Martině. Zde také začal publikovat vlastní literární tvorbu, často doplněnou i vlastními ilustracemi a sbíral etnografický materiál. Po návratu do Prahy působil jako pedagog na Státní grafické škole a na Uměleckoprůmyslové škole. Do Martina se vracíval celý život alespoň na tvůrčí a prázdninové pobyty.

Posledním ilustračním souborem, který Vám představíme, bude soubor, který spojuje pohádková postava vodníka. Vodník je typickým představitelem nadpřirozených vodních bytostí lidových pohádek a příběhů pocházejících především ze středoevropského prostoru. Obecně je tato postava muže – vodníka, který chrání své vodní teritorium v té dobrotivé i zlomyslné podobě běžná v pohádkách českých, moravských a také v pohádkách Lužických Srbů apod. Tuto bytost krásně ilustrovali tři přední čeští ilustrátoři, jejichž ilustrace z českých a moravských pohádek s vodnickou tématikou vyjímáme. Jedná se o Adolfa Zábranského, Josefa Kremláčka a Karla Frantu.

Malíř, grafik a ilustrátor Adolf Zábranský (1909 – 1981) byl známý především jako přední autor monumentálních realizací v duchu socialistického realismu. Díky těmto dílům byl i komunistickým režimem protěžován a oceňován. V protikladu proti těmto dílů stojí některá jeho tvorba ilustrační, která je naopak velmi moderní, vyznačující se rychlou až zkratkovitou kresbou. Bohužel materiál, na němž autor své ilustrace, zde konkrétně k Českým a moravským pohádkám, realizoval, je velmi nekvalitní, dřevitý, podléhající destrukci. Svědčí to tedy i o faktu, že mnozí ilustrátoři nepovažovali ilustrace za plnohodnotné prezentační dílo a tedy ani nepočítali s tím, že by měly být tyto originály někdy vystaveny. Druhým autorem tohoto „vodnického souboru“ je Josef Kremláček (1937 – 2015). Třebíčský výtvarník, žák Adolfa Hoffmeistera a jeden z moravských surrealistů, se věnoval ilustraci pro děti a mládež od počátku 70. let. 20. století až do své smrti. Byl velmi oblíbeným autorem etnických příběhů, ať už pro naše nebo zahraniční nakladatele, neboť byl známý svým precizním přístupem k tématu. Často v ilustraci využíval ne právě obvyklou techniku dekalku. Autorský kruh nám uzavírá malíř a ilustrátor Karel Franta (1928 – 2017), který působil jako výtvarný redaktor v nejrůznějších periodicích a sám přispíval do ilustrovaných časopisů. Posléze začal ilustrovat knihy pro děti a mládež a také publikace s hudební tématikou, neboť též ovládal hru na několik hudebních nástrojů. Také on začal v ilustraci používat specifickou výtvarnou techniku, v níž kombinuje postupy nanášení a odkrývání barev. Je zapsán na čestné listině IBBY – Mezinárodního sdružení pro dětskou knihu. Obě tato ocenění patří k největším uznáním, které mohou ilustrátoři ve světovém měřítku získat.

Ukázali jsme Vám jen malý zlomek z našeho ilustračního fondu týkající se české pohádky a rádi budeme v odkrývání jedinečných sbírek naší galerie pokračovat. Děkujeme za přízeň.

 

 

 

 

KONTAKT

GALERIE VÝTVARNÉHO UMĚNÍ
V HAVLÍČKOVĚ BRODĚ
Havlíčkovo nám. 18
580 01 Havlíčkův Brod

e-mail: galerie@galeriehb.cz
tel./fax.: 569 427 035

KONTAKTY NA ZAMĚSTNANCE

OTEVÍRACÍ DOBA

otevřeno denně 9–12 a 13–17 hodin kromě pondělí

kraj vysocina    rada galerii     facebook      PODPORIL KV

DALŠÍ UŽITEČNÉ ODKAZY 
Prohlášení o přístupnosti webových stránek

{snippet kontejner_KONEC|}