PŘÍBĚHY BRODSKÝCH DOMŮ - Sborová budova náboženské obce československé

retro koment prohlidka

 

V době uzavření naší galerie z důvodu nařízení vlády jsme se rozhodli prostřednictví krátkých textů připomenout výstavu Příběhy brodských domů, která proběhla v roce 2016. Vzhledem k tomu, že katalog byl již v průběhu výstavy vyprodán, chceme prostřednictvím internetu nabídnout alespoň virtuální cestou nahlédnutí do katalogu, jehož texty byly v některých případech rozšířeny a upraveny, případně byly přidány budovy zcela nové. Vzhledem k elektronické formě můžeme nyní uveřejnit i fotografie a projekty budov, které nemohly být vzhledem k rozsahu výstavy i katalogu představeny veřejnosti. Pozornost bude věnována především budovám zaniklým, které byly zbourány v druhé polovině 20. století.

Sborová budova náboženské obce československé

Období vzniku samostatného Československa bylo dobou velkých politických, sociokulturních ale i náboženských změn. V této atmosféře se utvářela nová, národní, Církev československá husitská, ustanovená 8. ledna 1920. Primárně navazovala na starokřesťanské tradice, v českém prostředí šířené v minulosti reformními hnutími (husitské, starobratrské), s jasným odkazem na teologii mistra Jana Husa.

Církev od samého začátku mimo jiné kladla důraz na sloužení bohoslužby v národním jazyce, na větší kontakt mezi knězem a věřícími, a to i během bohoslužby. Podstatným bodem je v celé církvi větší komunitní provázanost mezi jejími členy.

Tyto a mnohé jiné principy jsou následně „zakomponovány“ do těla stavby jejího sborového domu. Snahou zde bylo spojení liturgického prostoru s prostorem světským. Členové, nebo i návštěvníci zde mohli trávit volný čas, i mimo bohoslužby. Zřetelná je určitá otevřenost vůči ostatním, což se v architektuře sborových domů odráželo budováním divadelních, společenských, přednáškových sálů, promítacích místností apod. Nová církev se již několik měsíců po svém vzniku rozšiřuje i do Německého Brodu. Dne 9. 5. 1920 se konala ustavující schůze, na níž byla zvolena „první rada starších a sbor důvěrnický“. Bohoslužby od počátku probíhají v katolickém gymnaziálním kostele. První zákaz k užívání těchto prostor přichází v září 1921 od ministerstva školství a národní osvěty. Mnohem razantnější postup volí římsko-katolická konzistoř v Hradci Králové, která exekučně, s platností k 22. 8. 1925, církev Československou oficiálně z kostela vykazuje. Církev proto hledá jiné vhodné prostory (shromaždiště a modlitebnu) pro svůj sborový dům. Nakonec přichází rozhodnutí o výstavbě nové budovy. V té době měl již sbor oficiálně 3500 příslušníků, tj. 40% všech obyvatel města. Město dokonce darovalo pozemek č. 350 u potoka Žabince.

První plány vypracoval místní stavitel a bratr československé církve ing. František Liška podle návrhu brněnského inženýra V. Hlaváče. Položení základního kamene sborového domu se konalo 6. 6. 1926. V této době neměly plány ještě finální podobu a pro svou přílišnou nákladnost byly stále upravovány. Ukázalo se, že ani místo, příliš podmáčené blízkým vodním tokem, nevyhovuje budově sboru. Složitou situaci se podařilo vyřešit koupí nového pozemku od primáře německobrodské nemocnice a bratra československé církve Dr. Františka Zahradnického. V souvislosti se stavbou došlo ke zbourání zde stojícího přízemního domu.

František Liška za pomoci ing. Ladislava Doskočila pak velmi rychle vypracoval nové plány. Se stavbou se začalo 18. 11. 1926, a i přes velkou zainteresovanost stavitele Františka Lišky do celé výstavby byla realizací domu pověřena firma Prokopa Šupicha. Došlo ke zvýšení a jinému tvarování střechy, příliš vysoká síň výborovny a sakristie byla předělena stropem. Tím vzniklo nové patro s dvěma místnostmi a bytem pro domovníka. Zrušena byla galerie kolem tří stěn sborové místnosti a jeden sklep, věž nakonec nebyla pokryta měděným plechem. Pozdější stavební úpravy kostela se dotkly především interiéru. V roce 1928 byl přednáškový sál přestavěn na sál divadelní, v jehož prostorách bylo nakonec v roce 1940 zřízeno kolumbárium.

Jako farní budova byl využit již stojící dům na severní straně kostela. Až v roce 1967 došlo ke změně je podoby. Byla odstraněna barokní fasáda a podle předlohy akad. malíře Josefa Kosinky ze Žďáru nad Sázavou zde byly sgrafitovou technikou vytvořeny portréty Mistra Jana Husa, Jana Žižky, Mistra Jeronýma Pražského a Jana Amose Komenského. Galerie osobností, které významně ovlivnili teologii Církve československé, a na jejichž myšlenky církev primárně navazovala. Výstavbou kostela a demolicí poloroubených středověkých domů, z nichž se dodnes zachovala již jen tzv. Štáflova chalupa (od roku 2010 národní kulturní památka), došlo k zásadní změně podoby ulice Barbory Kobzinové.

V průběhu 20. století byly měněny a rozšiřovány komunikace a také docházelo k úpravám veřejného prostranství v okolí sborových budov. Při nich byl několikrát přestěhován sloup se sousoším Křtu Páně (1657), jejímž donátorem byl první německobrodský císařský rychtář Jan Hendrych st. z Lewenfelsu. Sloup nakonec zakotvil před vchodem do sborové budovy, kde se nachází dodnes. V prostoru před augustiniánským klášterem byla v době první republiky vybudována také trafika pro Františka Kaisera, kterou stavěla dle dochovaných plánů z roku 1922 německobrodská firma Antonína Hlaváče na základě projektu architekta Leopolda Horníka z Humpolce. I tento objekt vzal v průběhu času za své.

 

 

 

KONTAKT

GALERIE VÝTVARNÉHO UMĚNÍ
V HAVLÍČKOVĚ BRODĚ
Havlíčkovo nám. 18
580 01 Havlíčkův Brod

e-mail: galerie@galeriehb.cz
tel./fax.: 569 427 035

KONTAKTY NA ZAMĚSTNANCE

OTEVÍRACÍ DOBA

otevřeno denně 9–12 a 13–17 hodin kromě pondělí

kraj vysocina    rada galerii     facebook      PODPORIL KV

DALŠÍ UŽITEČNÉ ODKAZY 
Prohlášení o přístupnosti webových stránek

{snippet kontejner_KONEC|}