PŘÍBĚHY BRODSKÝCH DOMŮ - Okresní hospodářská záložna

retro koment prohlidka

 

V době uzavření naší galerie z důvodu nařízení vlády jsme se rozhodli prostřednictví krátkých textů připomenout výstavu Příběhy brodských domů, která proběhla v roce 2016. Vzhledem k tomu, že katalog byl již v průběhu výstavy vyprodán, chceme prostřednictvím internetu nabídnout alespoň virtuální cestou nahlédnutí do katalogu, jehož texty byly v některých případech rozšířeny a upraveny, případně byly přidány budovy zcela nové. Vzhledem k elektronické formě můžeme nyní uveřejnit i fotografie a projekty budov, které nemohly být vzhledem k rozsahu výstavy i katalogu představeny veřejnosti. Pozornost bude věnována především budovám zaniklým, které byly zbourány v druhé polovině 20. století.

Okresní hospodářská záložna

Již tři roky po dostavbě Městské spořitelny, která ve městě vzbudila tolik diskusí ohledně dodržování historického rázu náměstí při budování novostaveb, přišel další z místních finančních ústavů. Okresní hospodářská záložna požádala o zboření dvou měšťanských domů tentokrát na východní straně náměstí pro výstavbu svého nového sídla.

Záložna působila v Německém Brodě od roku 1883 a sloužila především drobným a středním zemědělcům a venkovským obcím v rámci okresu. Ostatně i v jejím vedení nebyl na přelomu století zainteresovaný žádný z brodských měšťanů. Okresní hospodářská záložna získala svou první vlastní budovu až v roce 1913 těsně před vypuknutím 1. světové války. Záložně se podařilo vykoupit dům čp. 168 U Modré hvězdy. Do té doby sídlila v pronajatých prostorách domu čp. 13 na Dolním předměstí, který stával v sousedství bývalého autobusového nádraží vedle Stavební průmyslové školy a poté v čp. 164 na náměstí. Vzmáhající se finanční ústav začal na počátku 30. let, zřejmě také v souvislosti s výstavbou budovy konkurenční Městské spořitelny, pomýšlet na stavbu moderního reprezentativního sídla. Pro tyto účely přikoupila záložna ještě sousední dům čp. 167 a jednopatrový dům na dvoře sousedního domu čp. 166 pro budoucí dvůr a zahradu.

Na základě kladných referencí spřátelených hospodářských záložen oslovili zdejší představitelé pražské architekty Františka Stalmacha (1903-1985) a Jana Hanuše Svobodu (1904-1978). Spolužáci z pražské Akademie, kteří zde studovali pod pedagogickým vedením Josefa Gočára, založili po dokončení studií v roce 1929 architektonickou kancelář Stalmach-Svoboda a zaměřili se takřka výhradně na projektování administrativních a bankovních budov, které měly často také kulturní nebo obytnou funkci. Architekti stavěli na jednoduchých funkcionalistických formách a účelných dispozičních řešeních. Projekt předložili v roce 1933 v době, kdy již měli za sebou stavby záložen v Kostelci nad Černými Lesy, Březnici a Příbrami. Záměrem vedení záložny byla od počátku výstavba novostavby na místě obou starobylých domů (čp. 168 a 167).

Skica předložená v říjnu r. 1933 představovala dvoupatrovou budovu s hladkou fasádou dělenou pouze patrovými římsami a zakončenou atikou, v přízemí po obou stranách hlavního vchodu se dvěma výkladci, v patrech se čtyřmi okenními osami. Stejně jako v případě Městské spořitelny vypukly spory mezi stavebníky, památkáři i městskou radou o vzhled budovy. Další zásah do podoby historického centra se silně dotkl i široké veřejnosti a tehdy teprve plánovaná výstavba byla i námětem místního tisku, kde útoky přecházely až do osobní roviny. Původní návrh firmy Stalmach-Svoboda byl městskou radou zamítnut a záložna musela částečně respektovat výhrady památkové péče. Pokus o kompromisní řešení a představu průčelí podle výhrad památkové péče předložil její představitel ing. architekt Karel Pecánek. Po několika úpravách dostal návrh jednopatrové budovy se dvěma štíty téměř po roce a půl jednání v únoru 1935 povolení ke stavbě. Zcela spokojeni však nebyli ani památkáři ani představitelé záložny.

Po změně polické situace na radnici na jaře 1935 obnovila záložna své jednání o dvoupatrové budově, přičemž jí v rámci jednání dobře posloužila vysoká nezaměstnanost a hospodářská krize. Památková péče a městská rada tak byla postavena do pozice úřadů, které pro nějaké shnilé a bezvýznamné památky připravují stavební dělníky o obživu. Památkový ústav nakonec pod tlakem sociální otázky kapituloval a záložna mohla vystavět budovu v podstatě podle původního návrhu. Jediný kompromis zde oproti původnímu řešení nastal jemným zvlněním v linii druhého patra. Atika tím získala požadovanou dostatečnou členitost. Stavbu prováděly místní stavební firmy Hlaváč a Mann. Hlavní část stavby, bankovní dům pro kontakt se zákazníky byl situován i s kanceláří ředitele v přízemí objektu. Přízemí vlevo se samostatným vchodem bylo navrženo jako restaurace, suterén je v této části využit jako sklad a obchod s vchodem ze zadního traktu objektu. Do prvního patra byl situován byt, zasedací místnost a přednáškový sál. Druhé patro vyplňovaly kanceláře a malometrážní byty

Ve své původní podobě existovala stavba do rekonstrukce v letech 1992 – 1993. Přestavba navržená architektonickým studiem A.J.T. Praha změnila budovu uvnitř i navenek. Z původní podoby budovy bohužel zbylo pouze obvodové zdivo a horizontální stropní konstrukce. Na místě čisté funkcionalistické stavby vznikla stavba v interiéru připomínající místo důstojného bankovního domu spíše kasino. V exteriéru byla čistá architektura s pásovými okny, která neměla nic společného s panelákovými konstrukcemi, od nichž se post normalizační autoři chtěli za každou cenu odlišit, nahrazena izolovanými okny a doplněna obloukovými tvary exteriérové treláže předsazené před fasádu. Podobnému osudu byly vystaveny v devadesátých letech i další projekty architektů Svobody a Stalmacha, kteří po únoru 1948 emigrovali do Spolkové republiky Německo a poté do Kanady a USA. Většina jejich realizací utrpěla necitlivou přestavbou v 90. letech, čestnou výjimkou je budova záložny (dnes České spořitelny) v Kostelci nad Černými Lesy prohlášená za kulturní památku.

 

 

 

 

KONTAKT

GALERIE VÝTVARNÉHO UMĚNÍ
V HAVLÍČKOVĚ BRODĚ
Havlíčkovo nám. 18
580 01 Havlíčkův Brod

e-mail: galerie@galeriehb.cz
tel./fax.: 569 427 035

KONTAKTY NA ZAMĚSTNANCE

OTEVÍRACÍ DOBA

otevřeno denně 9–12 a 13–17 hodin kromě pondělí

kraj vysocina    rada galerii     facebook      PODPORIL KV

DALŠÍ UŽITEČNÉ ODKAZY 
Prohlášení o přístupnosti webových stránek

{snippet kontejner_KONEC|}