PŘÍBĚHY BRODSKÝCH DOMŮ - Měšťanská škola pro chlapce a dívky

retro koment prohlidka

 

V době uzavření naší galerie z důvodu nařízení vlády jsme se rozhodli prostřednictví krátkých textů připomenout výstavu Příběhy brodských domů, která proběhla v roce 2016. Vzhledem k tomu, že katalog byl již v průběhu výstavy vyprodán, chceme prostřednictvím internetu nabídnout alespoň virtuální cestou nahlédnutí do katalogu, jehož texty byly v některých případech rozšířeny a upraveny, případně byly přidány budovy zcela nové. Vzhledem k elektronické formě můžeme nyní uveřejnit i fotografie a projekty budov, které nemohly být vzhledem k rozsahu výstavy i katalogu představeny veřejnosti. Pozornost bude věnována především budovám zaniklým, které byly zbourány v druhé polovině 20. století.

Měšťanská škola pro chlapce a dívky

Období druhé poloviny 19. století znamenalo v Německém Brodě počátek velkého rozmachu a změn – dnešní terminologií řečeno – základního a středního školství. Důvody lze vidět v rozvoji města a růstu počtu obyvatel (a tedy i dětí), ale i v zákonných normách měnících a rozpracovávajících školní systém Rakousko-Uherska. Podstatnou událostí bylo institucionování školství monarchie, když v březnu 1848 bylo zřízeno ministerstvo kultu a vyučování.

Další důležitá změna nastala vydáním tzv. Velkého říšského zákona (14. 5. 1869), který v oblasti elementárního školství, mimo mnohé další změny, zavedl osmileté školy obecné či osmiletou školní povinnost. Školy obecné se dle zákona dělily na obyčejné školy obecné a školy měšťanské. V obyčejných školách obecných děti získaly pouze nejzákladnější vzdělání (jazyk, počty, reálie, psaní, geometrie, zpěv, tělesná výchova, náboženství), měšťanské školy nabízely vzdělání mnohem širší.

Tento jistě prospěšný krok v přístupu ke vzdělání způsoboval zřizovatelům (v tomto případě městské radě) značné problémy s vytvořením potřebných podmínek. Nepřispělo k tomu ani Všeobecné nařízení ministerstva kultu a vyučování ze dne 12. 3. 1888, detailně specifikující požadavky na stavební podobu vzdělávacích zařízení – s nadsázkou by se dalo hovořit o jakýchsi hygienických normách, které specifikovaly požadavky od velikosti chodeb škol až po počet žáků v jedné třídě (jenž činil z dnešního pohledu nepředstavitelných 90 žáků na třídu a učitele).

Brodské školy byly ve špatném technickém stavu, přeplněné, děti se vzdělávaly v nevyhovujících hygienických podmínkách. C. k. okresní hejtmanství i okresní školní rada soustavně naléhaly na městkou radu a místní školní radu, aby situaci řešily. Finančních prostředků se i přes veškerou snahu a zájem ze strany města nedostávalo.

Konkrétní obrysy diskuzí se naplnily na konci 80. let 19. století. Místní školní rada po mnoha návrzích a jednáních nakonec zvolila pozemky „u děkanského kostela“, kde má na místě staré partikulární školy vyrůst nová škola chlapecká a dívčí (obecná i měšťanská). Z celého komplexu zbyla jen bývalá kaple sv. Barbory, upravená pro školní potřeby v roce 1821.

Oficiálně je toto rozhodnutí ztvrzeno, když „bylo právoplatným rozhodnutím c. k. okresní školní rady v Německém Brodě, ze dne 8. 9. 1884 … uloženo povinnost vystavěti novou školu … vedle dosavadní chlapecké školy…“. Na konci léta 1886 je vypsána soutěž na její architektonické řešení. Komise se nakonec rozhodla pro návrh inženýra Napoleona Kheila, který oproti ostatním využil a do svého projektu zakomponoval stávající budovu – bývalou kapli sv. Barbory.

Po třech letech zajišťování finančních prostředků na výstavbu školy, které nakonec čítaly horentních 120 tisíc zlatých, byly v roce 1889 konkurzem stavební práce zadány firmě Josefa Šupicha. Bouracími pracemi byla pověřena firma Rudolfa Culky. Škola byla dokončena, jak nás informuje nápis na budově, v roce 1890, pravděpodobně však bez vnitřního vybavení. Oficiální slavnostní vysvěcení a otevření se konalo až 4. 10. 1891.

Byla tak vystavěna volně stojící monumentálně působící dvoupatrová budova, kterou architekt umístil východně za děkanským kostelem na prostranství Rubešova náměstí, v místech, kde začíná park Budoucnost. Aby podtrhl význam budovy jako vzdělávací instituce, zvolil pro její výzdobu neorenesanční styl, v té době ustálený umělecký typ běžně užívaný pro školy, muzea, divadla či vědecké instituce. Stavby tak měly odkazovat na dobu mimořádného kulturního rozvoje, vysoké úrovně vzdělanosti a poznání – na období renesance. Tento svůj program Kheil podpořil další výzdobou na fasádě, kdy nad hlavními vstupy (levým do dívčí školy a pravým do školy chlapecké) nechal umístit busty vynikajících českých pedagogů J. A. Komenského a jeho novodobého pokračovatele G. A. Lindnera. Obě jsou z dílny Karla Vlačihy, pražského sochaře, štukatéra a velmi plodného restaurátora. Dnes zde již škola nesídlí, budovu převzalo středisko volnočasových aktivit AZ CENTRUM.

 

 

 

 

KONTAKT

GALERIE VÝTVARNÉHO UMĚNÍ
V HAVLÍČKOVĚ BRODĚ
Havlíčkovo nám. 18
580 01 Havlíčkův Brod

e-mail: galerie@galeriehb.cz
tel./fax.: 569 427 035

KONTAKTY NA ZAMĚSTNANCE

OTEVÍRACÍ DOBA

otevřeno denně 9–12 a 13–17 hodin kromě pondělí

kraj vysocina    rada galerii     facebook      PODPORIL KV

DALŠÍ UŽITEČNÉ ODKAZY 
Prohlášení o přístupnosti webových stránek

{snippet kontejner_KONEC|}